Plzeň

Město Plzeň je moderní a dynamická metropole západních Čech, čtvrté největší město v České republice, sídlo významných firem, správních úřadů, kulturních a společenských institucí. Ve městě žije 170 tisíc obyvatel, a každý všední den se počet obyvatel zvětšuje o dalších přibližně 30 tisíc osob, které dojíždějí do zaměstnání a do škol. V metropolitní oblasti žije přibližně 300 tisíc obyvatel.
Ekonomická prosperita se opírá o vyváženou strukturu podnikatelských subjektů, jejich oborovou pestrost i rostoucí podíl firem, které využívají výsledků spolupráce s vědeckovýzkumnými institucemi. Významně podporujeme vzdělávání v technických oborech jak na středních školách, tak na univerzitě a umožňujeme tak firmám získat kvalifikované pracovníky.
Město je významným silničním i železničním uzlem, kříží se tu hlavní dopravní tahy a nechybí ani napojení na dálnici. Veřejná doprava patří mezi nejekologičtější městské dopravní systémy v Evropě.
Ve městě sídlí Západočeská univerzita v Plzni, která vychovává odborníky v technických a přírodovědných oborech, a Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy v Praze, která se specializuje na všeobecné a zubní lékařství.

 

Projevy a dopady změny klimatu v Plzni

Dle výstupů modelů bude město Plzeň vystaveno měnícím se klimatickým podmínkám, a to zejména nárůstu průměrných ročních teplot pro scénáře nízkých (RCP4.5) i vysokých (RCP8.5) emisí CO2. Je také očekáván velmi výrazný nárůst průměrného počtu tropických dní (Tmax.> 30°C; viz Obr. 1) a tropických nocí (Tmin.> 20°C) v roce a nárůst počtu vln horka.
Obr. 1. Počet tropických dnů v současnosti a předpokládaný výhled do budoucnosti (EURO-CORDEX) podle dvou emisních scénářů (RCP 4.5 a RCP 8.5) v Plzni (zdroj: Ústav výzkumu globální změny, AV ČR).

Pozorovaná současná a očekávaná budoucí změna klimatu se dle analýz meteorologických dat a klimatických modelů v České republice projevuje:

  • Zvyšováním průměrných ročních teplot, častějšími krátkodobými výkyvy a četnějšími extrémy (např. nárůst počtu tropických dní a nocí, vlny horka).
  • Změnou rozložení srážek v čase a prostoru při zachování jejich průměrných ročních úhrnů, např. intenzivní krátkodobé úhrny (přívalové srážky) a povodně, sucha.
  • Vyšší četností a intenzitou dalších extrémních hydrometeorologických jevů (např. bouřky, krupobití, silný vítr, atd.).