Globální změna klimatu
V posledních letech se stále častěji mluví o globální změně klimatu, která se dotýká široké palety procesů probíhajících na Zemi. Má výrazný dopad jak na přírodní podmínky, tak i na lidskou činnost, a proto je nutné se na případné změny včas připravit a adaptovat. Mezi její hlavní klimatické projevy patří změna teplot vzduchu, rozložení srážek a nárůst počtu hydrometeorologických extrémů.

Variabilita klimatu v ČR je značná, ale u teplot vzduchu lze pozorovat významný rostoucí trend (obr. 1). Vzestup teplot vzduchu je zde pozorovaný postupně od 60 let 20. století s tím, že k nejintenzivnějšímu oteplování dochází od 80 let 20. století. Vzestup teploty je větší (0.3°C/desetiletí) než v rámci celé Evropy a je patrný v celém období od roku 1961. Na druhou stranu je ovšem více rozkolísaný. Nejteplejšími roky za dobu měření na území České republiky byly předposlední dva (2014 a 2015). Například v Praze byla teplota těchto dvou roků o 2,2°C vyšší než je dlouhodobý průměr 1961-2000 a v Brně dokonce o 2,5°C vyšší. Většina nejteplejších roků zaznamenaných na území ČR byla v posledních 25 letech (obr. 1). Podle většiny klimatických modelů je předpoklad, že teplota vzduchu se zvýší i v budoucnosti.

Obrázek 1. Průměrná roční teplota vzduchu v Praze-Klementinu v letech 1775-2015 (červeně je 10 letý nízkofrekvenční Gauss filtr pro shlazování dat; Brázdil a kol. 2012, zdroj dat: ČHMU).

Výstupy klimatických modelů

Pro Českou republiku se nejnovější výstupy klimatických modelů (EURO-CORDEX) shodují, že bude docházet nadále růstu teplot vzduchu a to v závislosti emisním scénář. Nejčastěji používané jsou RCP 4.5, který počítá s mírným poklesem množství CO2 v ovzduší. Naopak na žádnou změnu v množství koncentrací CO2 je nastavený emisní scénář 8.5. Do roku 2050 bude růst teplot stejný bez vlivu emisního scénáře, jelikož krajina již nestihne reagovat na změny koncentrací skleníkových plynů, ale vývoj v druhé polovině století je již na daném emisním scénáři závislý. Podle RCP 4.5 dojde ke konci století k oteplení zhruba o 2.0°C a podle RCP 8.5 až o 4.1°C.

Obr. 2. Průměrná teplota vzduchu pro Prahu a její výhled do konce 21. století podle nejnovějších výstupů klimatických modelů EURO-CORDEX (červeně – RCP 8.5, oranžově RCP 4.5; zdroj: Ústav výzkumu globální změny, AV ČR).

Hovoříme-li tedy o změnách teplot, tak velice výraznou změnou je nárůst horkých dní během letních měsíců. Často se setkáváme s tzv. „tropickými dny“, neboli dny, při nichž teplota vzduchu překročí hranici 30°C. Tropických dnů se na našem území vyskytuje jen pár do roka, ale v posledních dvou dekádách dochází k jejich prudkému nárůstu oproti dlouhodobému průměru. Tyto dny lze charakterizovat jako nekomfortní jak pro obyvatele, tak pro přírodu. Dochází ke zvýšenému výparu a rychlejšímu vysušování krajiny. Z hlediska obyvatelstva jsou tropické dny velice nepříjemné hlavně ve městech a to jak ve městech velkých, tak i menších – obecně v oblastech s větší betonovou zástavbou a horší ventilací vzduchu.  Počet těchto dní je zde vyšší a postihuje i větší množství obyvatel.

Klimatické modely počítají, že tropických dnů bude přibývat i nadále. Podstatně častěji se budou opakovat léta, jako bylo to v  roce 2015, které bylo z tohoto hlediska naprosto extrémní: zasáhla nás velká vlna veder a maximální teploty vzduchu se velice často dostávaly nad hranici 30°C a dokonce i nad 35°C. Například v Praze bylo zaznamenáno 35 tropických dní, což odpovídá předpovědi modelů až pro konec 21. století. Navíc na mnoha místech Jižní Moravy bylo naměřeno i více než 40 dní, kdy teplota stoupla nad 30°C. 

Obr. 3. Nárůst počtu tropických dní vůči současnému období 1981-2010 podle tří výstupů klimatických modelů (EURO-CORDEX) pro období 2021-2040 a 2081-2100 pro dva emisní scénáře RCP 4.5 a 8.5 (Štěpánek a kol., 2016).

Mezi další nepříjemné dopady změny klimatu patří nárůst také velmi horkých nocí. Ty se analogicky nazývají „tropické noci“ a nastávají v momentu, kdy teplota vzduchu v noci neklesne pod 20°C.  V současnosti se tento den objevuje většinou jednou za dva roky, ale v posledních letech tato frekvence začala růst. Do budoucna se předpokládá, že trend růstu těchto dní bude pokračovat a v blízké budoucnosti by tyto dny v průměru mohly vyskytovat jednou až dvakrát do roka. Ke konci století podle scénáře s vysokými emisemi by mohlo být těchto dní i 16 do roka. Tropických nocí je více pozorováno v centru měst, kde převládá beton nad zelení a dochází k výrazně horší ventilaci nahromaděného tepla během dne. Horké noci způsobují zdravotní komplikace, zároveň se v horku nedá spát, což se může projevovat i po ekonomické stránce. Dále výrazně roste energetické zatížení měst. Největší rozdíl teplot vzduchu mezi centrem města a jeho okolím nastává právě od 22 hodiny po 2 hodinu ranní, kdy teplota vzduchu může být i o 4°C vyšší.